Po vcerejsim neuspechu jsme si rekli, ze dnes vyrazime na Kudimbigalu po vlastni ose. Beach Hut pujcuje zdarma kola. Mimo sezonu se ale o ne vubec nestaraji, a na tech starych zrezivelych herkach s prazdnymi pneumatikami bysme daleko nedojeli. Tuktukare na ulici jsme obmitli, ze si dnes chceme pujcit motorku. On se nenechal odradit a pujcil nam svoji Hondu Hero 100ccm za 800/den. Mela skoro prazdnou nadrz a za cestu do Kudimbigaly pry sezere 6 litru. Tam a zpet je to jen neco pres 60km, tak jsme si rekli, ze urcite keca a vzali jen 2,5l za 350lkp. Jedina pumpa je v Panama asi na pulce cesty, kde jsme radeji jeste nechali nejake kluky u cesty kouknout do nadrze, jestli nam to jako vyjde nebo ne. Zakyvali hlavou ze strany na stranu. Snad to znamena OK a my nebudem zpatky tlacit. Cesta do Kudimbigaly je stejna jako vcera do Okandy, jen 2km pred koncem se odboci a asi 1km se dojde pesky. Minuli jsme sipku na Belamgala (dagoba na skale, cil vsech turistu) a dosli az k jedne z mnoha pousteven. Meli tu velky pristresek se stolecky. Starsi mnich nas pozval na caj s mlekem a susenky, tak jsme za to darovali prispevek 300lkp. V jedenact zacal bit na zvon z vydlabaneho dreva a zacali prichazet mnisi na obed. Jeden z nich vypadal dost evropsky - byl to anglican, ktery je mnichem uz 3 roky. Zacal nam delat prednasku, ze budhismus neni jen o Budhovi, reinkarnaci a nirvane, ale ze se hlavne uci videt svet ciste a jasne. Zacal z nas az delat blbce bezverce, tak jsme byli radi, kdyz skoncil a sel na jidlo. Vylezli jsme pak na skalu s cihlovou dagobou. Jak nam vsichni rikali, opravdu byl odsud krasny 360° vyhled do dzungle, kde se pod vami v korunach stromu prohaneji opice a neslysite nic jineho nez vitr a zpev ptaku. Na jedne strane krasne pobrezi, na druhe nekonecna dzungle s ohromnymi skalami, mezi kterymi se rozkladaji okolni poustevny. Odpoledne jsme pak stravili na nasi oblibene plazi v Okande a az v pul pate vyrazili domu. Za jednou zatackou na nas vykouknul ohromny divoky slon. Nastesti jel zrovna pred nami jeden tuktuk, ktery to okamzite otocil a vratil se za zatacku. Udelali jsme totez. Neni tady pry zadna vzacnost, ze divoky slon udupe cloveka. Slon sel asi 100m po silnici proti nam, vyhruzne pohupoval chobotem, pak se nastesti vratil do dzungle. Musim priznat, ze jsem se docela bal chcipnout motor. Kdyz jsme se vratili do Panamy, kouknul jsem do nadrze, jestli nam to da az do Arugam bay. Zjistili jsme, ze nam nejakym prepadem z karburatoru tece benzin na silnici. Zajeli jsme tedy do mistniho servisu, kde karburator vyndali a vycistili (oprava na 20 minut za 100lkp), takze benzin uz nekape. Ted ale motorka na volnobeh chcipe a pri podrazovani prdi do vyfuku. Vem to cert, hlavne ze jede. Zpatky jsme dorazili az skoro za tmy a majiteli motorky jsme radeji nic nerikali, abysme to s nim jeste nemuseli nejak resit. V nasem oblibenem kiosku, kam jsme chteli jit na dobrou a levnou veceri, meli zavreno, tak jsme sli naproti, kde nas akorat nastvali poplatkem za sluzby 10%. Vzdycky se zapomeneme zeptat, jestli je uz v cene (jak u ubytovani, tak u jidla), ale vetsinou ho stejne nechteji. Kdyz ho tedy nekde chteji, tak nas tim pekne nastvou a priste k nim uz nejdeme.
PS: Reka pod mostem uz skoro netece, voda v mori je ale porad hneda a dost hnusna - na koupani to moc neni :-(
PS: Na motorku jsme nedostali zadny zamek, ani riditka nesly zamknout, ale pry je to v pohode - staci, kdyz vytahneme klicky ze zapalovani. Motorku jsme nechali bez dozoru jak u Kudimbigaly tak v Okande a opravdu nam ji nikdo neukradl.
Žádné komentáře:
Okomentovat