Snidane na terase - pohoda. Autobus do Kandy - hruza. Autobus do Embekka - des bes. Embekka byl zacatek naseho pesiho vyletu pres chramy v okoli Kandy a fakt nebyla sranda autobus tímto smerem v Kandy najit. Bez pomoci mistnich ukol takrka nemozny. Pobihali jsme mezi autobusy, lustili necitelne napisy a mezitim neustale davali pozor, aby nas neco neprejelo. Kdyz uz jsme sedeli na sedadle a ujistili se, ze ta babicka, co se na nas porad culi, taky jede do klastera Devale Embekka, zacal se nam dnesni vylet libit. V Embekka jsme si jeste zasli na jidlo, do restaurace. Sarka si dala nudle, ktere jsme uz meli k snidani v Matale, mne prinesli talir plny ruznych smazenych kouli a valecku, ze se to nadalo snist. Teprve pak jsme zjistili, ze je to normalni, ze cenu spocitaji podle toho, kolik ceho zbyde. Dali jsme si caj s mlekem a dokonce i mistni vodu. Verili jsme ji, protoze vonela chlorem, a taky nas ujistovali, ze je filtrovana. Na utirani rukou opet jen noviny, na talirich polozeny mikrotenovy sacek, asi aby nemuseli umyvat nadobi. Radne posilneni jsme vyrazili na vylet. Prvni kraster primo v Embekka byl maly, ale hezky. Zrovna jsme chytli nejaky obrad, kdy dva bubenici bubnovali ruzne rytmy, a nejaky zrizenec neustale nosil neco nekam, vsichni okolo se pri tom modlili nebo se alespon tvarili hrozne vazne. Moc pekny zazitek. Pak nas cekala asi 3km dlouha prochazka pres vesnici, okolo ryzovych poli az na kopecek, kde stoji o neco vetsi a mnohem honosnejsi kraster Lankatilaka s krasnym vyhledem do kraje. Cena 300lkp/os nam prisla moc, tak jsme pana ukecali, ze koupime jen jeden listek. Maly mnich nam otevrel hlavni stumpu, s vysokym stropem a vysokymi stojicimi Budhy. Zatimco jsme se kochali, on poslouchal MP3. Chteli jsme pokracovat k dalsimu klasteru, ale pekna cesta mezi poli se napojila na hlavni silnici, tak jsme radeji chytilil bus zpet do Kandy. Prochazka pekna, sice kratka, ale v tom vedru uz jsme toho meli tak akorat. V Kandy jsme zapadli do jedne restaurace, zrovna kdyz zacalo poprve na Sri Lance prset. O to vydatneji, az vypnuli v Kandy na pul hodiny proud. Pivo tu nemeli (alkohol se smi prodavat jen v nekterych podnicich), tak jsme zkusili EGB (bezalkoholicke zazvorove pivo). Kupodivu je chlazene docela dobre. V restauracich nam casto nabizi po jidle jogurt. Cetli jsme nekde, ze by mel byt z buvoliho mleka, a ze to tu po jidle jedi, tak jsme si ho dali. Byl to ale obycejny jogurt, mozna trochu riznuty termixem ci pudinkem. Na vecer jsme zasli na Kandyjske tance. Vsude okolo budhova zubu vam na nej nabizi listky. Asi z toho maji dobrou provizi, tak jsme zasli do stanku za pani, co nam vcera prodavala pohledy a ukecali jsme k listkum alespon vodu zdarma. U vstupu se nas ptali, za kolik jsme je koupili - asi se s tim tady dost smeli. A jake byly tance? To se asi neda popsat, to se musi videt ;-) Veceri jsme dali predrazenou u nas v hotelu. K tomu jsme si dali i pivo - na listku nebylo, asi ho oficialne prodavat nesmi.
PS: Jakmile se priblizite k chramu budhova zubu (treba jen do zahrady), tak vas v takove kabince (s vchodem zvlast pro chlapy a pro zensky) dukladne zkontroluji. Me i s batohem vzdycky nechali projit. Sarky se vcera ptali, jestli nema telefon. Dnes ji (ve snaze dokonale zakryt kolena) zenska v kabince stahovala sukni skoro az do pulky zadku...
PS: Vzpomeli jsme si, jak nam kdysi v Laosu daval hlidac jedne jeskyne u Vang Vieng ochutnat Jakobovo ovoce - Jack fruit. Dnes jsme videli prodavace na ulici prodavat podobne kousky. Taky tvrdil, ze je to Jack fruit, tak jsme si kousek koupili. Dolujeme to, vypada to jinak, jsou v tom velike pecky. Ptame se nejakych kluku na ulici, co se z toho ji. Je to divne, vubec to neni sladke. Trochu jsme hrdinne snedli, nez nam jeden tuktukar poradil, ze se to musi uvarit, ze takhle nam z toho bude akorat spatne. Tak ted nevime, bylo to Jack fruit nebo nebylo. Treba bylo, a to podobne, ale velice dobre ovoce v Laosu bylo neco jineho.
Žádné komentáře:
Okomentovat